Návod: Jak pěstovat papriky

Papriky patří spolu s rajčaty k nejoblíbenějším druhům zeleniny. Má velké využití v kuchyni a k dispozici je mnoho různých druhů a odrůd. Málo který zahradník je vynechá ze svého pěstitelského plánu, i když patří k náročnějším rostlinám na pěstování.

Papriky jsou tropické až subtropické rostliny, které vyžadují vysokou relativní vlhkost vzduchu 70-75% a teploty nad 21°C, proto se u nás nejčastěji pěstují ve sklenících, venkovní pěstování je vhodnější v teplejších oblastech, u nás například na Jižní Moravě.

Vlastní papriky si můžete vypěstovat přímo ze semínka nebo můžete využít nabídky některého ze zahradnictví koupit již předpěstované rostliny, které vysadíte do vlastního skleníku.

Jdeme na to, zde je návod a pár praktických tipů: Jak vypěstovat vlastní papriky

Odrůdy dnešních paprik

Současný sortiment osiva paprik je natolik pestrý, že pěstitel začátečník, se v něm může špatně orientovat. Paprikového osiva je opravdu mnoho, avšak jen některé patří k těm nejžádanějším. Jsou to Capsicum Annuum – paprika roční, okrasné formy Capsicum chinense a Capsicum baccatum. Nejpálivější jsou Habanero a chilli papričky, těm se říká také kayenský pepř – Capsicum frutescens. Tyto ostré druhy papriček se v našich zeměpisných šířkách daří vypěstovat jen velmi obtížně.

Pěstování hybridní odrůd

Hybridní odrůdy paprik jsou odolnější vůči škůdcům i chorobám, mají také vyšší výnosy a dobře odolávají špatným klimatickým podmínkám, proto se pěstují nejčastěji. Potřebují bohatou zálivku, dostatek tepla a dobrou výživu. Odrůda CYNTHIA F1 má špičaté převislé plody určené pro přímý konzum. BEJA F1 je hybridní odrůda s trojúhelníkovitými plody s třemi komorami. BEATRIX F1 má plody rovněž trojúhelníkové, určena je pro přímý konzum.

K velice výnosným hybridním odrůdám patří DEMETERA F1. K poloraným hybridním odrůdám vhodným pro pěstování ve fóliovnících a sklenících řadíme odrůdy PARADISE F1 a ARNET F1 s kvadratickými plody.

Další oblíbené papriky F1 hybridy jsou: velkoplodá Alceo F1, bílá až smatanově zbarvená Amika F1, kápie Lungy F1 nebo tlustostěnná odrůda Saskia F1.

Půdní podmínky

Papriky vyžadují ještě více ochrany před větrem a více tepla než rajčata. Paprikám se opravdu daří jen v těch nejlepších podmínkách. Mají zvláštní požadavky i na půdu, v oblibě mají lehké záhřevné půdy bohaté na živiny a na vysoký obsah humusu. Mají rovněž vysoké nároky na závlahu.

Obvykle jen pěstování pod fólií anebo ve skleníku je zárukou jejich velkého výnosu a celkové kvality plodů.

Výsevní podmínky

S výsevem paprik je možné začít již v polovině ledna. Nejčastěji se ale v domácích podmínkách volí termín v druhé polovině února a nazačátku března. Je však nutné zajistit jim optimální teplotu pro klíčení, ta je 25 až 28°C.

Než bychom se ale trápili s dodržením všech podmínek výsevu, můžeme si práci usnadnit a zakoupit již vzrostlé sazenice. Ty by měly být bezpodmínečně s kořenovým balem. Sazenice pak vysazujeme poněkud hlouběji.

Ven na záhony papriku vysazujeme vždy nejdříve až po „zmrzlých mužích“, raději ale až počátkem června. Do chráněných prostor, například k domovním zdem nebo zahradním zídkám, do nichž se celý den opírá slunce, můžeme papriky vysazovat už od druhé poloviny dubna. Z paprik odstraňujeme první plody, aby se rostliny neoslabovaly.

Zálivka

Papriky můžeme obložit vrstvou mulče, ta jim zajistí dostatečnou vlhkost. Zaléváme je vždy odstátou vodou a nikdy ne přímo na rostliny, ale jen na okolní půdu. Velmi podobně, jako je tomu u rajčat, je to i s paprikami a studeným či větrným počasím. Před tím je chráníme buďto fóliovým zastřešením anebo ve vegetačních buňkách. Obojí musí ale dovolovat dostatečné větrání rostlin a zároveň i ochranu před deštěm.

Hnojení paprik

Papriky se hnojí až po odkvětu, když začínají nasazovat na plody. Z přírodních hnojiv, která si sami můžete připravit, se velice osvědčila kostivalová nebo kopřivová jícha. Papriky jsou velmi citlivé na minerální hnojiva.

Sklizeň

Pěstujete-li vzrůstné odrůdy, vyvazujte je, ochráníte je tím před zlomením. Sklizeň paprik začíná v srpnu. Sklízet se mohou zelené plody, pokud jsou dostatečně vyvinuté, ale rovněž je možné ponechat plody na rostlině tak dlouho, dokud nezežloutnou anebo nezčervenají.

Pár slov k pálivým paprikám, ty nelze vynechat, protože pálivé papričky získávají stále více na větší a větší oblibě. Jednak díky různým příznivým vlivům na naše zdraví /při rozumné konzumaci /, tak díky mediím, kde se o nich stále častěji hovoří v souvislosti s nějakým rekordem v pálivosti nebo při překonání nějaké šílené výzvy typu “sněz co nejvíce feferonek” … .

Papričky prospěšné zdraví

Při rozumné konzumaci mají pálivé papričky příznivý vliv na naše zdraví. Jsou dobré

• v podpoře krevní cirkulace
• urychlení metabolismu
• stimulaci žaludeční sekrece a tím k podpoře zažívání.

Chilli vyvolává změny ve střevní sliznici, která potom leccos snese. Chilli je považováno také za afrodisiakum.

Pálivost paprik

Pálivost paprik se udává v jednotce SHU, pojmenované po americkém chemiku Wilburu L. Scovillem.

Na vrcholu pálivosti je Kapsaicin.

• 15 000 000 SHU – Čistý kapsaicin, dihydrocapsaicin

Kapsaicin je látka, která může za pálení, které papričky vyvolávají. Čím větší SHU uvedený u papriček, tím jsou pálivější. Například pálivost oblíbeného koření Tabasco je 30 000 – 50 000 SHU.

Na závěr přidávám, bonusově :-), tři recepty na zpracování paprik:

Recept – Kysané paprikové lusky plněné kysaným zelím

1. Paprikovým luskům odkrojíme stopky a tak vyndáme i jadřince s kouskem dužniny.
2. Papriky propláchneme a odstraníme zbytky semínek.
3. Paprikové lusky ukládáme do kameninových, případně skleněných nádob a ručně je upěchujeme.
4. Na zalití si připravíme solný nálev. 80 gramů soli rozpustíme v 1 litru vody. Papriky musí být v nálevu celé ponořené, a tak je v nádobě zafixujeme nejlépe dřevěnou vzpěrou.
5. Nádobu uzavřeme a paprikové lusky v ní necháme kysat.

Papriky, které jsou již vykysané, vyndáme z nálevu a opláchneme je. Naplníme kysaným zelím. Zelí do paprik vtlačujeme tak, že vyplníme celý prostor uvnitř paprik, ale zároveň opatrně, abychom je nenatrhli. Zelím naplněné papriky ukládáme do 1 litrových sklenic a zaléváme je připraveným nálevem. Nálev má být ve sklenici 1 cm pod okrajem.

Uvádíme suroviny na 10 litrů nálevu. 

1. Vyrobíme si jej ze 7 litrů vody, kterou zahřejeme na 80 °C.
2. Přidáme 0,8 kg cukru, 2,5 l octa.
3. Promícháme a nálevem zalijeme papriky ve sklenicích.
4. Sterilujeme půl hodiny při teplotě vodní lázně 85°C.

Recept – Nakládaná pikantní zelenina

Na 8 sklenic po 350 ml budete potřebovat:

• po 2 kusech od každé barvy – červenou, žlutou a zelenou papriku,
• 4 menší cibule,
• 4 ks mrkve,
• 2 ks cukety,
• 250 g zelí
• 1 balíček směsi Pikanty nebo Pikant Fixu.

Papriky omyjeme a ostatní zeleninu očistíme. Papriky nakrájíme na proužky, zelí nakrouháme a ostatní zeleninu nakrájíme na menší kousky. Podle návodu na obalu připravíme zálivku z Pikant Fixu nebo z Pikanty. Hotovým ještě horkým nálevem zaléváme zeleninu uloženou ve sklenici. Takto připravenou zeleninu již není potřeba sterilovat, což je výhodné, neboť zelenina si zachová veškeré vitamíny.

Recept – Lečo z paprik a rajčat

Na 4 sklenice po 375 ml si připravte

• 1 kg rajčat,
• 0,5 kg krájené zelené papriky,
• 0,5 kg krájené červené papriky,
• 1 l vody,
• 1 zeleninový bujón,
• 2 stroužky česneku,
• 6 polévkových lžic kečupu,
• 1 sáček pomůcky ke konzervování,
• 3 kávové lžičky sladké mleté papriky
• 1/8 litru vody na přípravu bujónu.

Rajčata s vodou v hrnci přivedeme k varu. Vaříme je, dokud jim nepopraskají slupky. Vodu scedíme, rajčata oloupeme a nakrájíme nadrobno. Nakrájená rajčata promačkáme na kaši a můžeme i přecedit. V 1/8 l vody rozvaříme zeleninový bujon, utřený česnek a mletou papriku, vše společně vaříme cca 3 minuty. Promícháme s konzervační pomůckou a rajským protlakem až na konec přimícháme krájené papriky.

Ještě horkým lečem plníme zavařovací sklenice až po okraj. Uzavřené sklenice postavíme na plech, do 2 cm výšky nalijeme na plech vodu a vložíme do trouby. Zavařujeme po dobu cca 40 minut při 90 °C.